Děkujeme za odbornou spoluráci a podporu.
MUDr. Lukáš Horčička
Předseda Urogynekologické společnosti České republiky
Předseda Správní rady INCOFORUM
GONA ředitel a vedoucí lékař
Inkontinence
Pojmem inkontinence moči označujeme ztrátu schopnosti vědomě udržet moč a určovat okamžik vyprázdnění močového měchýře. Je to jeden z nejčastějších zdravotních problémů, který celosvětově řeší 4–8 % populace. V České republice se s únikem moči potýká téměř půl milionu lidí. Lékaři se však svěří jen necelých 40 %. Mnozí lidé žijí v domnění, že se inkontinence týká výhradně žen po menopauze, případně starších mužů. Není však výjimkou, že únik moči postihuje i mladé ženy po porodu nebo mladé muže po operaci.
Únik moči je nejen zdravotní a hygienický problém, velký dopad má také na společenský život pacientů. Kvůli strachu z nechtěných incidentů se nemocní lidé straní okolí a uzavírají se do začarovaného kruhu sociální izolace. Přitom to není vůbec nutné. Je třeba jen překonat stud a vydat se co nejdříve k lékaři, který vždy poradí s možnostmi léčby. Inkontinenci lze v mnoha případech úplně vyléčit nebo alespoň podstatně zmírnit projevy.
Inkontinence je i významným ekonomickým problémem. Porovnáme-li ekonomické dopady léčené a neléčené inkontinence, představuje z dlouhodobého hlediska správně diagnostikovaná a léčená inkontinence moči menší finanční zátěž než její přehlížení.
Druhy inkontinence
V zásadě je možné rozlišit dva druhy inkontinence: stresovou a urgentní.
Stresová (námahová) bývá nejčastější formou inkontinence. Dochází k ní při náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku a zatnutí břišních svalů. Moč tak nejčastěji uniká při smíchu, kašli, kýchnutí nebo při fyzické námaze. Na vině bývají ochablé svaly pánevního dna a svěrače močové trubice, které neudrží silné a náhlé zvýšení tlaku na močový měchýř. V pokročilejším stadiu dochází k únikům i v důsledku menší fyzické námahy.
Druhý typ inkontinence je tzv. urgentní – nutkavá. V souvislosti s tímto druhem inkontinence hovoříme o tzv. hyperaktivním močovém měchýři a jde o neodkladné nucení k močení. Močový měchýř se vyprazdňuje i při menší náplni a může trápit až 30% žen, a to bez rozdílu věku. Tato inkontinence je zpravidla spojena s odtokem většího množství moči následkem křečovitých stahů svalstva močového měchýře. Urgencí nazýváme náhlou pobídku, nucení, odtud tedy název urgentní inkontinence. Další příznaky mohou být: časté močení – více jak 8 x za den a noční močení.
Posuzovat závažnost inkontinence můžeme různými způsoby. Například podle objemu unikající moči je pak možné rozlišit tři stupně inkontinence: lehká, střední a těžká. Závažnost inkontinence závisí na mnoha faktorech a u každého pacienta se může rychle měnit. Jiný stupeň závažnosti může pacient zaznamenat v noci, přes den v klidu, nebo při pohybu. Pro užívání (a předepisování) absorpčních pomůcek je určena následující stupnice:
První stupeň – lehká forma inkontinence – představuje únik moči 50–100 ml během 24 hodin. K úniku moči dochází zpravidla při náhlém větším zvýšení nitrobřišního tlaku (smích, kašel, kýchnutí).
Druhý stupeň představuje střední formě inkontinence. Únik moči je zaznamenán už při mírnějším zvýšení nitrobřišního tlaku (chůze po schodech, lehčí fyzická námaha). Ztráta moči během 24 hodin je 100–200 ml.
Třetí stupeň – těžká forma inkontinence – je charakterizován únikem moči i při minimální fyzické námaze nebo únikem trvalým, bez možnosti jakékoli kontroly. Únik moči během 24 hodin dosáhne více než 200 ml.
Léčba
Únik moči je vždy vhodné konzultovat co nejdříve s lékařem. Ten doporučí další vhodný postup. Zejména při lehké formě inkontinence začíná léčba konzervativními opatřeními: pravidelným cvičením a posilováním svalů pánevního dna technikou Pelvicore, redukcí váhy a úpravou životosprávy. Inkontinence se dá rovněž ovlivnit léky, případě operací.
Medikamentózní léčba je vhodná při léčbě urgentní inkontinence. Při léčbě stresové inkontinence se naopak většinou provádí miniinvazivní operativní řešení. To spočívá v zavedení speciální pásky, která slouží jako podpora močové trubice, čímž jí vrací schopnost kontinence. Samotný operativní výkon není náročný, trvá několik minut a na mnoha pracovištích se provádí v lokální anestezii.
Také posilování pánevního dna je dnes považováno za plnohodnotnou metodu léčby inkontinence. Navíc funguje i jako prevence. Cvičení lze podpořit i vhodnými doplňky stravy. Nejdůležitější je však počítat s tím, že výsledky se nedostaví za týden, ale že jde o běh na delší trať. Při pravidelném cvičení by pacienti měli pocítit zlepšení přibližně po 2 až 4 měsících, běžně se ale doporučuje vytrvat alespoň půl roku. Ani poté ale není dobré od cvičení úplně upustit, správnou funkci svalů pánevního dna je možné zajistit jen jejich udržováním.
Významnou roli v péči o inkontinentní pacienty hrají i kvalitní absorpční pomůcky. Z mnoha různých typů lze v současné době vybrat ty, které vyhovují nejen danému typu inkontinence, ale také jednotlivému člověku s ohledem na jeho preference, životní styl a podobně, je však důležité dbát na to, aby pomůcky byly prodyšné, aby byly schopné zabránit zápachu, anatomicky tvarované a tím i diskrétní při nošení. Ideální pomůcky vždy pomůže vybrat ošetřující lékař.
Pokud trpí lidé s inkontinencí zároveň i nadváhou, měli by se v první řadě pokusit se svými kilogramy navíc něco udělat. Vyšší váha může totiž inkontinenci velmi negativně ovlivnit. Při inkontinenci je také vhodné omezit konzumaci alkoholu a kávy. Tekutiny obsahující kofein a alkohol dráždí močový měchýř a mohou tedy inkontinenci zbytečně zhoršovat. Toto opatření se ale netýká pravidelného pitného režimu. Lidé se často domnívají, že omezením pitného režimu problémy s inkontinencí zmírní. Platí to ale spíš naopak. Jediným výsledkem sníženého příjmu tekutin je totiž vyšší koncentrace moči, která tak více dráždí močový měchýř.
Prevence
Nejlepším způsobem boje proti inkontinenci je prevence ve formě posilování svalů pánevního dna technikou Pelvicore. Tuto sérii cviků speciálně vytvořených pro pacienty s únikem moči každý bez problémů zvládne i doma. Kompletní přehled cviků najdete na odkazech níže:
Stejně důležitou roli v prevenci hraje zdravý životní styl. Rizikový faktor pro vznik inkontinence představuje zejména nadváha. Je prokázáno, že už úbytek 10 % tělesné hmotnosti vede u obézních pacientů k výraznému zlepšení schopnosti kontinence. V rámci prevence je navíc vhodné vyhýbat se jednostranně zaměřené fyzické námaze, jako je například zvedání těžkých břemen. Na druhou stranu ke vzniku inkontinence přispívá i opačný extrém – sedavé zaměstnání kombinované s nedostatkem pohybu ve volném čase. Vyvážená strava, zdravá hmotnost a pravidelný pohyb jsou tedy tři základní faktory, které pomáhají předcházet vzniku inkontinence. Častým problémem, který jde se vznikem inkontinence ruku v ruce, je i nedostatečný a nepravidelný pitný režim. Dospělý člověk by měl průběžně během dne vypít dva litry tekutin. Do tohoto množství se ale nepočítají alkoholické a kofeinové nápoje, které únik moči spíše zhoršují. Negativní vliv na svalstvo pánevního dna, a tudíž i vznik inkontinence, mají v neposlední řadě také dlouhodobě neřešené zácpy.
